Název
MAMMILLARIA SCHUMANNII Hildm.
 

Taxon
Mammillaria schumannii Hildmann, Monatsschr. Kakt.-Kunde, 1 : 101, 1891
Bartschella schumannii (Hildm.) Br. et R., The Cactaceae 4,: 58, 1923
Druh byl pojmenován po botanikovi a sběrateli Walteru Schumannovi, který sbíral kaktusy a sukulenty v Karibské oblasti a Mexiku v letech 1880-1902.

 

Popis
Tělo
od báze odnožující, vytváří ve stáří mnohohlavé skupiny, jednotlivé hlavy zpočátku zpravidla mírně protáhlého tvaru, až 60 mm vysoké a nakonec i 60 mm široké; kořeny vláknité; epidermis šedozelená až šedě modrozelená, na prudkém slunci nabíhající do červenofialového odstínu; tělní tekutina vodnatá. Bradavky krátké, tupé a tlusté, u báze čtyřhranné, na vrcholu zaoblené; areoly kruhovité, zpočátku (na temeni) bíle vlnaté, později holé; axily zpočátku vlnaté, později holé. Okrajové trny paprskovitě uspořádané, tence jehlovité, přímé, bílé s černou špičkou, 6-12 mm dlouhé, v počtu 9-15, nejčastěji 12; středové trny (1-) 2-4, silnější než okrajové, tupé, 10-15 mm dlouhé, u báze bílé a dále plynule v barvě přecházející do černé špičky, spodní nejdelší, háčkovitý.
Květy
široké 30-40 mm, zvonkovitě nálevkovité, široce otevřené, s krátkou trubkou, vyrůstající v blízkosti temene, světle růžově purpurové, v jícnu tmavší; okvětní lístky zašpičatělé, až nazpět ohnuté, vnitřní s nevýrazným tmavším středním proužkem; nitky lila růžové, nahoře tmavší; prašníky sytě žluté; blizna s delšími laloky světle žlutá.
Plody
šarlatově červené, 15-20 mm dlouhé, duté, téměř zcela suché, pukající příčně nad bází.
Semena
v plodu volná, při odlomení plodu se volně sypou, hruškovitého tvaru se zapouštěným srdčitým hilem, asi 0,6 mm velká, matná, černá, jemně tečkovaná.

 

Variety
V německém časopise Kakt. und Sukk., 38 : 147, 1987 byla popsána nová varieta Mammillaria schumannii
var. globosa Wolf. Tyto rostliny poprvé nalezl G.Raz v roce 1979 jako malou populaci v rámci areálu druhu, blízko mořské hladiny. Liší se od základního druhu jednotlivým, až 50 mm širokým, zploštěle kulovitým tělem a pouze 1 středovým trnem. Ten je 6-8 mm dlouhý, ne vždy háčkovitý. Semena, plody a květy jsou však jako u nominální variety. Naleziště var. globosa je blízko mysu Cabo San Lucas na poloostrově Baja California, Mexiko.
Jinak je M.schumannii poměrně uniformní, pouze ve zbarvení epidermis lze u nominální variety pozorovat malé rozdíly, buď směrem k zelenému, nebo šedomodrému odstínu. Počet trnů bývá rozdílný i v různých areolách jediné rostliny.

 

Výskyt
Naleziště je Mexiko, poloostrov Baja California, poblíž San José del Cabo v nejjižnější části poloostrova.

 

Pěstování
Pěstování pravokořenných rostlin tohoto druhu není zcela snadné. Jsou citlivé především na přílišnou vlhkost, kdy snadno ztrácejí kořeny a to je zpravidla i příčinou zániku celé rostliny. Nutný je tedy substrát hodně písčitý, ale výživný a okolí kořenového krčku je vhodné zabezpečit dobrou drenáží. Podstatně snazší je pěstování roubovaných rostlin. Jako podložky se pro tento druh osvědčily Eriocereus jusbertii, Echinopsis cv., i Trichocereus schickendantzii. Letní stanoviště vyžaduje slunečné a velmi teplé, zálivku mírnou, jen za stálého, teplého počasí.
Zimování při teplotách 10-12 stup. C raději na světle a především co nejkratší. Nesnáší dlouhé, suché zimování, proto je nutné již velmi brzo zjara (únor - začátek března) ji umístit na nejsvětlejším a nejteplejším místě a probudit ji do vegetace, jinak hrozí zánik rostliny na tzv. suchou hnilobu. Množí se dobře odnožemi, které na písku a v teple celkem snadno zakoření, nebo výsevy. Semena klíčí dobře při stálé teplotě výsevu 25-30 stup. C. Semenáčky jsou však značně citlivé na přílišnou vlhkost a přílišné sucho, proto je vhodné jejich včasné naroubování.

 

Poznámky
Poprvé byla sbírána v roce 1890. Původní popis zveřejněn v roce 1891 Heinrichem Hildmannem, německým botanikem a znalcem kaktusů. Od svého uvedení prodělal tento druh několik taxonomických změn. V roce 1923 pro něj američtí botanikové N.Britton a J.N.Rose vytvořili monotypický rod Bartschella s poukazem na některé rozdíly od charakteristiky rodu Mammillaria. Ty však prof. F.Buxbaum později neuznal a v roce 1959 rod Bartschella zrušil. D.R.Hunt vede tento druh v podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, v sérii Ancistracanthae. Zde je ve skupině M.dioica zařazena nyní i M.schumannii spolu se známými M.louisae, M.boolii, M.fraileana, M.blossfeldiana a několika dalšími velkokvětými druhy.
Mezi současnými odborníky je všeobecně zastáván názor, že rostlina popsaná paní Katherinou Brandegee jako Mammillaria venusta (Zoë 5 : 8, 1900) je totožná s M.schumannii Hildm. a je tedy synonym.
M.schumannii byla sbírána také A.B.Lauem - Lau 48.

 

Literatura
Backeberg C., Die cactaceae 5 : 3502-3503, 3534-3535, 1961
Habermann V., Kaktusy 74, 10 : 51-54, 1974
Habermann V., Kaktusy 75, 11 : 28-30, 1975
Hunt D.R., (překlad R.Dufek a J.Říha), jména mammillarií v běžném užívání 2 : 46, 1970-1977
Klikar J., Kaktusy, 23 : 58-59, 1987
Pechánek J., Kaktusy 68, 4 : 56-57, 1968

 

Autoři
Text: Jan Klikar.
Foto: Karel Crkal ve sbírce Pavla Pavlíčka v Chrudimi.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a dve