Taxon
Mammillaria hahniana Werdermann, Monatschrift der Deutschen Kakteengeselschaft, p. 77-79, 1929
Druh byl pojmenován po majiteli zahradnictví v Berlíně - Lichterfelde A.Hahnovi, který tuto mamilárii dovezl a rozšířil mezi pěstiteli sukulentních rostlin. Významně se zapsal do dějin evropského kaktusářství nejen svými výpěstky, ale i rozsáhlým dovozem mezi oběma světovými válkami.

Popis
Tělo
rostliny v domovině bohatě odnožují a rostou v mnohohlavých skupinách. Stonek kulovitý, temeno zploštělé, ve středu nepatrně ponořené, se sporou vlnou a krátkými trny; bradavky malé, asi 5 mm dlouhé, na bázi 2-3 mm v průměru, jasně zelené, kuželovité, téměř oválné nebo trochu tříhranné, s mléčnou šťávou; areoly eliptické, v mládí s krátkou bílou vlnou, později s hnědou plstí nebo zcela holé; axily s krátkou, bílou vlnou a 20 i více, až 40 mm dlouhými, bílými, více nebo méně zahnutými štětinami. Okrajové trny v počtu asi 20-30, většinou horizontálně uspořádané, paprskovitě rozložené, bílé, vlasově tenké, ohebné, 5-15 mm dlouhé, trochu zkadeřené; středové trny většinou 1, vzácně 2-4, rovně napřímené, tence jehlovité, slabě píchavé, až 4 mm dlouhé, bílé s červenavě hnědým hrotem, na bázi průhledné a poněkud ztloustlé.
Květy
malé, nálevkovité, asi 12-13 mm v průměru, početné, uspořádané do věnce kolem vrcholu; květní lůžko bledě zelené, podélně rýhované, se zelenými, na hrotu řasnatými šupinami, jícen květu zelenavě bílý; vnitřní okvětní lístky leskle vínově červené, kopinaté, jemně zašpičatělé, na okraji často bledší,zoubkované a ořasené; tyčinky na bázi bílé, na konci vínově červené; prašníky bledě zlatožluté, kratší než květní obal; čnělka štíhlá, na bázi bílá, na hrotu přechází do tlumeně vínově červené barvy; bliznových laloků 5, jen málo přečnívají nad prašníky.
Plod
krátce kyjovitý, asi 8 mm dlouhý a 5 mm široký, růžově červený nebo téměř bělavý.
Semena
hnědá, nad hilem s tmavším lemem, jamkovitá bez perispermu.

Variety
Kromě dnes neznámých rostlin, označených pouhými jmény v katalozích F.Schmola, jsou v literatuře uváděny:
var. giselana Neale, Cact. Other Succ., p. 88, 1935, rozšiřovaná Schmollem častěji pod jménem var. giseliana. Jedná se dle autora popisu o varietu s řidšími vlasy, u níž jsou rozeznatelné zelené bradavky; vlasy axil dlouhé méně než 15 mm; okrajové trny až 40. Tato varieta pochází z Tarajes, Guanajuato, Mexiko.
var. werdermanniana Schmoll, in Craig R.T.Mammillaria Handbook, p. 112, 1945. Podle F.Schmolla má tato varieta vlasy axil až 25 mm dlouhé, bradavky hranatější, vnější okvětní lístky krátce řasnaté, blizny zářivě hnědorůžové. Pochází z Guanajuato, Mexiko.

Výskyt
Mexiko Guanajuato a Querétaro na skalnatých srázech v pohoří Sierra de Jalpan.

Pěstování
Druh nemá zvláštní požadavky na zeminu, ani na způsob pěstování. Přezimuje při teplotách 8-10 stup. C. Pod sklem kvete ochotně a hojně časně na jaře. V pokojové kultuře naopak skromně. K zakořeňování odnoží nebývá příliš mnoho příležitostí. Výsevy jsou mnohem obvyklejším způsobem rozmnožování, ale semenáčky rostou pomalu.

Poznámky
Rostliny v kultuře odnožují až ve stáří. Druh je dosti proměnlivý a mezi rostlinami z jednoho výsevu můžeme nalézt všechny přechody v hustotě a délce vlasů a trnů, ale také velikosti a barvě květů. Těžko obstojí vysvětlení, že se jedná o prokřížení ustálených variet a forem z nalezišť v našich sbírkách. Velmi mnoho napovídá poznámka R.T.Craiga v Mam. Handbook, která vysvětluje postavení M.hahniana a příbuzných druhů: "F.Schmoll nám celou řadu rostlin, které je možno zařadit do jedné skupiny s M.bravoae. M.woodsii a M.hahniana. Jsou si v mnoha směrech velmi podobné, vykazují ale malé rozdíly; přesto je velmi obtížné výrazné specifické rozdíly stanovit tak, aby opravňovaly jejich druhové vymezení. Všechny pocházejí z Querétara a Guanajuata a jsou bezpochyby velmi blízce příbuzné. Toto je typický příklad rodu, který má mnoho druhů, jež se nedají s konečnou platností oddělit, ale které spolu souvisí plynulými přechody". Přes tuto dvojznačnost popsal Craig M.bravoae, M.woodsii. Oba tyto druhy spolu s M.hahniana a jejími varietami giseliana a var.werdermanniana, stejně jako M.mendeliana, která se liší jen ve skutečné a relativní délce axiálních štětin a okrajových trnů, jsou jistě fáze jednoho proměnlivého druhu.
M.woodsii, M.mendeliana, M.bravoae jsou dnes již řazeny D.R.Huntem jako synonyma k M.hahniana.
V otázce variability samotné M.hahniana je spíš přijatelný názor, že nominální varieta je neustále "vybírána" pěstiteli tak, aby co nejvíce odpovídala příslušnému popisu, nebo, aby jen ozdobila sbírku. Typickou rostlinu odpovídající původnímu popisu by bylo asi velmi obtížné dnes kdekoli nalézt.
Na délku a hustotu trnů i vlasů M.hahniana má také značný vliv stanoviště rostliny a způsob ošetřování v kultuře. Zvláště působivé bývají importní rostliny, zahalené úplně do početných a dlouhých štětin vyrůstajících z axil.

Literatura
Backeberg.C., Die Cactaceae 5 : 3207-3209, 1961
Craig R.T., The Mammillaria Handbook, p. 110-112, 1945
Hunt R., Jména mamilárií v běžném užívání I. část A-M
Krainz H., Die Kakteen, CVIIIc, 1. 5. 1957
Pilbeam J., Mammillaria. A collector`s guide, p. 69-70, 1981

Autoři
Text zpracoval Karel Crkal.
Snímek rostlin ve své sbírce pořídil autor textu.