Název MAMMILLARIA ALBICOMA Böd. |   Taxon Mammillaria albicoma Bödeker, Monatsschr. Deutsch. Kakt.-Ges. 1 : 241, 1929 Druh byl pojmenován podle vzhledu, albicomus znamená bělovlasý. |   Popis Tělo ne příliš velké, odnožující, trsovitě rostoucí, jednotlivé hlavy až 50 mm vysoké, 30 mm široké; tělní šťáva vodnatá; epidermis listově zelená, množstvím okrajových trnů je téměř zcela zakrytá. Bradavky kuželovité; areoly bíle vlnaté, axily s bílou vlnou a bílými štětinami. Okrajové trny vlasově tenké, jemné, bílé, asi 10 mm dlouhé, v počtu 30-40; středové trny 1-4, často i chybějí, někdy s červenohnědou špičkou, jehlovité, rovné, 4-10 mm dlouhé. Květy zelenožluté až bělavé, 15 mm dlouhé a 10-15 mm široké; blizna světle zelenožlutá. Plody malé, červené. Semena kulovitá, šedočerná. |   Variety Variety nebyly popsány. Je to uniformní druh, takže ani mezi pěstiteli nejsou rozšiřovány žádné formy. |   Výskyt Typové naleziště je Rancho Pedrido u Jaumave, stát Tamaulipas v severním Mexiku. Nalezena byla v nedávné době i ve státě Nuevo Leon u osady Dr.Arroyo, kde ji sbíral Steven Brack (SB 271). Na typovém nalezišti roste na propustném, štěrkovitém podkladě ve výškách kolem 1700 m n.m. na mírných stráních spolu s Encephalocarpus strobiliformis, Neolloydia conoidea, Gymnocactus subterraneus a několika dalšími druhy kaktusů a jiných rostlin. Průměrný úhrn srážek je zde 800-1200 mm ročně. |   Pěstování Pravokořenná roste dobře jen v silně propustném minerálním substrátu při hodnotě pH 5-6. Při déletrvající vlhkosti často uhnívá od kořenů. Při pěstování v horších podmínkách lze doporučit roubování. Takové rostliny začínají kvést již 2-3 rokem. Letní stanoviště teplé a slunné, avšak za největšího úpalu je vhodné mírné přistínění. Zálivka mírná. Zimování asi při 8 stup. C, suché. Množí se dobře odnožemi, kterých dospělé rostliny vytvářejí dostatečné množství, nebo semeny. Semenáčky jsou zpočátku poměrně citlivé, hlavně na přílišnou vlhkost prostředí. |   Poznámky Popsána byla v roce 1929 Friedrichem Bödekerem (1867-1937), ve své době váženým a uznávaným odborníkem především v oblasti rodů Mammillaria a Coryphantha. M.albicoma je velmi podobná s M.bocasana, od které se nejsnáze rozliší především přímými středovými trny. V našich sbírkách je stále poměrně málo rozšířena. Podle Huntova rozdělení mamilárií z roku 1971 patří do podrodu Mammillaria, sekce Hyrochylus, série Stylothelae, ve skupině spolu s M.gracilis, M.prolifera, M.vetula a několika dalšími druhy. |   Literatura Backeberg C., Die Cactaceae 5 : 3328, 3379 - 3380, 1961 Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 227, 1970 Habermann V., Kaktusy 75, 11 : 101-102, 1975 Pilbeam J., Mammillaria. A colector`s guide, p. 30-31, 1981 Zachar M., Kaktusy-sukulenty 7 : 51, 1986 |   Autoři Text: Jan Klikar. Foto: Karel Crkal ve vlastní sbírce. |
| |