Název
MAMMILLARIA ALBICOMA Böd.
 

Taxon
Mammillaria albicoma Bödeker, Monatsschr. Deutsch. Kakt.-Ges. 1 : 241, 1929
Druh byl pojmenován podle vzhledu, albicomus znamená bělovlasý.

 

Popis
Tělo
ne příliš velké, odnožující, trsovitě rostoucí, jednotlivé hlavy až 50 mm vysoké, 30 mm široké; tělní šťáva vodnatá; epidermis listově zelená, množstvím okrajových trnů je téměř zcela zakrytá. Bradavky kuželovité; areoly bíle vlnaté, axily s bílou vlnou a bílými štětinami. Okrajové trny vlasově tenké, jemné, bílé, asi 10 mm dlouhé, v počtu 30-40; středové trny 1-4, často i chybějí, někdy s červenohnědou špičkou, jehlovité, rovné, 4-10 mm dlouhé.
Květy
zelenožluté až bělavé, 15 mm dlouhé a 10-15 mm široké; blizna světle zelenožlutá.
Plody
malé, červené.
Semena
kulovitá, šedočerná.

 

Variety
Variety nebyly popsány. Je to uniformní druh, takže ani mezi pěstiteli nejsou rozšiřovány žádné formy.

 

Výskyt
Typové naleziště je Rancho Pedrido u Jaumave, stát Tamaulipas v severním Mexiku. Nalezena byla v nedávné době i ve státě Nuevo Leon u osady Dr.Arroyo, kde ji sbíral Steven Brack (SB 271). Na typovém nalezišti roste na propustném, štěrkovitém podkladě ve výškách kolem 1700 m n.m. na mírných stráních spolu s Encephalocarpus strobiliformis, Neolloydia conoidea, Gymnocactus subterraneus a několika dalšími druhy kaktusů a jiných rostlin. Průměrný úhrn srážek je zde 800-1200 mm ročně.

 

Pěstování
Pravokořenná roste dobře jen v silně propustném minerálním substrátu při hodnotě pH 5-6. Při déletrvající vlhkosti často uhnívá od kořenů. Při pěstování v horších podmínkách lze doporučit roubování. Takové rostliny začínají kvést již 2-3 rokem. Letní stanoviště teplé a slunné, avšak za největšího úpalu je vhodné mírné přistínění. Zálivka mírná. Zimování asi při 8 stup. C, suché. Množí se dobře odnožemi, kterých dospělé rostliny vytvářejí dostatečné množství, nebo semeny. Semenáčky jsou zpočátku poměrně citlivé, hlavně na přílišnou vlhkost prostředí.

 

Poznámky
Popsána byla v roce 1929 Friedrichem Bödekerem (1867-1937), ve své době váženým a uznávaným odborníkem především v oblasti rodů Mammillaria a Coryphantha.
M.albicoma je velmi podobná s M.bocasana, od které se nejsnáze rozliší především přímými středovými trny. V našich sbírkách je stále poměrně málo rozšířena.
Podle Huntova rozdělení mamilárií z roku 1971 patří do podrodu Mammillaria, sekce Hyrochylus, série Stylothelae, ve skupině spolu s M.gracilis, M.prolifera, M.vetula a několika dalšími druhy.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae 5 : 3328, 3379 - 3380, 1961
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 227, 1970
Habermann V., Kaktusy 75, 11 : 101-102, 1975
Pilbeam J., Mammillaria. A colector`s guide, p. 30-31, 1981
Zachar M., Kaktusy-sukulenty 7 : 51, 1986

 

Autoři
Text: Jan Klikar.
Foto: Karel Crkal ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a jedna