Název
HATIORA SALICORNIOIDES (Haw.) Br. et R.
 

Taxon
Hatiora salicornioides (Haworth) Britton et Rose, The Cactaceae, 4 : 217, 1923
Rhipsalis salicornioides Haworth, Suppl. Pl. Succ., p. 83, 1819

 

Popis
Tělo
vzpřímený, bohatě větvený keř, vysoký 400-600 mm. Kmen o délce 200-300 mm v mládí válcovitý, později oválný, svraskalý, s hnědou kůrou. Větve nevýrazně hranaté, 10-25 mm široké, vidličnatě větvené, šedozelené, nasivělé nebo hnědozelené; koncové výhony výrazně soudkovité až protáhle soudkovité, nahoře přibližně všechny stejně dlouhé (keř jakoby sestříhaný do roviny), 10-30 mm dlouhé, uprostřed 4-7 mm široké, k oběma koncům zúžené na 2-5 mm. Areoly krátce plstnaté, s drobnou šupinou asi 0,5 mm širokou; některé areoly trnité, trny 0,5-2 mm dlouhé, bílé nebo žlutavé, po 2-5; střední trn bývá zpravidla dvojnásobně dlouhý.
Květy
na nejmladších článcích, nejčastěji jednotlivé nebo po dvou, vzácně po třech; otevírají se ve dne a zpravidla bývají opylovány mouchami; Tvar květu zvonkovitý, délka 12-13 mm, šířka 10 mm; zevně květy žlutozelené nebo s purpurovým nádechem, uvnitř bledě až medově žluté; odkvetlé květy nahnědlé nebo červenohnědé; nitky tyčinek žlutobílé, 3-5 mm dlouhé, prašníky žluté, asi 0,6 mm dlouhé, protáhlé; čnělka žlutobílá asi 5 mm dlouhá, 0,4 mm silná; květní lůžko za květu 3-4 mm vysoké, 2-5 mm široké, holé.
Plod
bělavý, kulovitý až oválný, nahoře uťatý, s výrazným límcem, asi 5 mm v průměru.
Semena
černá, opak vejčitá, asi 1 mm dlouhá, na povrchu jasně tečkovaná.

 

Variety
Tento druh je co do habitu a velikosti květů značně variabilní, proto byla během času popsána řada variet a forem, z nichž nejvýraznější jsou tyto:
var. stricta (Web.) Backeb., vyznačuje se tuhým vzrůstem a krátkými články asi 10-15 mm dlouhými.
var. gracilis je silně rozvětvený keřík, vysoký nanejvýš 250 mm, se štíhlými články a menšími bledožlutými květy.
var. villigera (K. Sch.) Backeb. je extrémně rozvětvený keř, vysoký až 500 mm a zhruba stejného průměru. Články nepravidelně rozvětvené, lahvovitého tvaru, ztlustlé, asi 20 mm dlouhé, 6 mm široké. Vrcholy výhonků vlnaté až vlasaté, s výraznými, až 3 mm dlouhými tenkými lámavými trny, často černě zbarvenými. Plody téměř skryté vatovité plsti areol, asi 8 mm v průměru. Semena purpurově černá, lesklá, 1-1,5 mm dlouhá.

 

Výskyt
Tento druh pochází z tropických brazilských pralesů. Nejčastěji roste na skalách nebo na kmenech stromů jako epifyt. Rozšířen od Rio de Janero, Minas Gerais po Rio Pualo.

 

Pěstování
Hatiora salicornioides pochází z vlhkých tropů, a proto je vhodné těmto nárokům přizpůsobit kulturu.Klasické kaktusové skleníky pro ni mají příliš suché ovzduší a také v zimě vyžaduje tepleji - podobně jako melokaktusy a diskokaktusy, tzn. nad 15 stup. C. Množení téměř výhradně řízky (semena nebývají k dispozici) po celé vegetační období. Koření snadno a rychle, zvláště v množárně vytápěné spodem. Staré rostliny lze též množit dělením trsů.

 

Poznámky
Tento úhledný keřík bizarního vzhledu je velmi vhodný jako pokojová rostlina, zvláště na vytváření tzv. "pokojových bonsají". Snese bez problémů běžné pokojové ovzduší, ale mnohem lépe se mu daří v pokojové skříni, ať v zavěšené nádobě anebo na epifytickém kmeni.

 

Literatura
Britton N.L., et Rose J.N., The Cactaceae, 4 : 217, 1923
Backeberg C., Die Cactaceae, 2 : 706, 1959
Cullmann W., Götz E. et Gröner G., The Encyklopedia of Cacti, p. 186, 1986
Jelínek J., Kaktusy 70, 6 : 64-66, 1970

 

Autoři
Text a foto: Josef Halda.
Fotografovaná rostlina pochází ze sbírky Romana Pavlíčka.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Mychal Durfina (2011-10-02 10:41:36)
blbost
1 (2014-09-04 11:02:33)
1
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a sedm