Název
ESCOBARIA MISSOURIENSIS (Sweet) D.R.Hunt var. ROBUSTIOR (Engelm.) D.R.Hunt
 

Taxon
Escobaria missouriensis (Sweet) D.R.Hunt var. robustior (Engelmann) D.R.Hunt, Cact. Succ. J. Gr. Brit., 40 : 13, 1978
Mammillaria missouriensis Sweet, Hort. Brit., 171, 1826
Mammillaria senilis Engelm. var. robustior Engelm., Pl. Lindh. II, Bost. Journ. Nat. Hist., 6 : 200, 1850
Mammillaria nuttalii Engelmann var. robustior Engelm., Proc. Amer. Acad., 3 : 265, 1857
Cactus missouriensis (Sweet) Kuntze var. robustior Coutler, Contr. U. S. Nat. Herb., 3 : 111, 1894
Mammillaria wissmannii Hildmann ex K.Schumann, Gesambt. Kakteen, p. 498, 1898
Neobesseya wissmannii Britton et Rose, The Cactaceae, 4 : 52, 1923
Coryphantha missouriensis (Sweet) Britton et Rose var. robustior (Engelm.) L.Benson, Cact. Succ. J. US, 41 : 190, 1969
Druhové jméno missouriensis prozrazuje, že původní rostliny byly nalezeny v oblasti řeky Missouri. Robustior v latině znamená silnější, statnější.

 

Popis
Tělo
rostliny vytváří trsy o průměru 200-400 (i více) mm, tvořené polokulovitými hlavami o průměru 25-70 mm a výšce až 120 mm. Bradavky protáhlé, 8-25 mm dlouhé a 6-16 (i více) mm široké. Trny husté, zčásti zakrývající tělo, v mládí žlutavé, později zbělají nebo zešednou; středové trny většinou chybí, zřídka 1-2; okrajových trnů obvykle 12-15, paprskovitě rozprostřených, 10-20 mm dlouhých, jehlicovitých.
Květy
40-50 mm široké; vnější okvětní lístky se širokým zeleným středním pruhem a světlejším okrajem, brvité; vnitřní okvětní lístky 30-40 mm dlouhé, protáhle kopinaté, lysé, žluté nebo růžové s tmavším pruhem; nitky tyčinek žluté nebo zelené, 3-6 mm dlouhé; prašníky žluté asi 1 mm dlouhé; čnělka zelená, 15-30 mm dlouhá, 1 mm silná, blizna 3-6laločná, laloky 1,5-5 mm dlouhé, 0,7-0,9 mm široké; květní lůžko v době rozkvětu 3-4 mm dlouhé.
Plod
červený, kulovitý, asi 10 mm v průměru.
Semena
černá, na povrchu drobně jamkovitě tečkovaná, 1,5 mm dlouhá, 1,7 mm široká a 1 mm tlustá.

 

Variety
Celý komplex tohoto druhu je značně proměnlivý. Nejčastěji bývá dělen na 4 variety podle počtu okrajových trnů, velikostí květů, tvaru a povrchu okvětních lístků, plodů, velikosti semen, nadmořské výšky výskytišť a vazby na určitá rostlinná společenstva.
var. missouriensis mívá 13-20 okrajových trnů, květy 25 mm v průměru, semena asi 1 mm velká. Roste nejčastěji na prérii a v jalovcových křovištích v 600-3000 m nadmořské výšky.
var. marstonii mívá obvykle 10-13 okrajových trnů, květy 40-50 mm v průměru, semena 2-2,5 mm velká. Roste nejčastěji v horských lesích a jalovcových křovištích v nadmořské výšce 1500-2100 m.
var. carspitosa mívá obvykle 12-15 okrajových trnů, květy 50-62 mm v průměru, semena 2-2,5 mm velká. Roste na prérii Velkých Plání v nadmořské výšce 200-400 m.

 

Výskyt
Domovem E.missouriensis var.robustior jsou prérie a travnatý buš středního Texasu (od Canadian River do Hale, Denton, Travis a Bexar Co.). Zaujímá nejmenší areál ze všech variet tohoto druhu. Roste v nepříliš velkých výškách - stěží přesáhne 700 n nad mořem.

 

Pěstování
Velmi odolný taxon, v našich podmínkách dostatečně zimovzdorný. Můžeme jej za předpokladu dobré drenáže pěstovat venku na skalce bez jakéhokoliv krytí. Rostliny na podzim automaticky svraští i za deštivého počasí (podobně jako zimovzdorné opuncie) a nevadí jim ani zimní oblevy. Při pěstování pod sklem vyžadují dostatek čerstvého vzduchu a maximum světla. Množení semeny, roubování je zbytečné. Odnože koření během několika týdnů. Ideální druh pro nevytápěný skleník.
Foto: Karel Crkal.

 

Poznámky
O oprávněnosti variet či drobných druhů z okruhu Escobaria missouriensis jsou nestále vedeny spory. Velká variabilita rostlin v přírodě a "backebergovská" škola, kde nepatrné znaky stačí k popsání nového druhu či variety, nám během času vytvořily řadu jmen, s jejichž klasifikací si budou lámat hlavu ještě další generace. Benson (1982) při revizi jmen tohoto okruhu vychází ze studia typů, pokud se v herbářích zachovaly. Jeho výsledky jsou tudíž pro nás nejschůdnější cestou k rozluštění platných jmen pro naše rostliny.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 2944, 1961
Benson L., The Cacti of United States and Canada, p. 860, 1982
Britton H.L. et Rose J.N., The Cactaceae, 4 : 52, 1923
Buxbaum F., Die Phylogenie der Nordam. Echinocact., Österr. Bot. Zeitschr., 1, 2 : 45, 1951
Cullmann W., Götz E. et Gröner G., The Encyclopedia of Cacti, p. 239, 1986
Earle W.H., Cacti of the Southwest, p. 160, 1980
Hester J.P., Desert Plant Life, 2, 1941
Weniger D., Cacti of Texas, p. 176, 1984

 

Autoři
Foto: Karel Crkal.
Text: Josef Halda.
Fotografovaná rostlina pochází ze sbírky Pavla Pavlíčka.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a pet