Název
GYMNOCALYCIUM ANISITSII (Schumann) Br. et R.
 

Taxon
Gymnocalycium anisitsii (K. Sch.) Br. et R., The Cactaceae III, : 159, obr., 1922
Echinocactus anisitsii Schumann, Iconogr. Cact. I, tab. 4. 1890;
Monatschr. für Kakteenkunde, : 183, 1900; Gesamtbeschr. Kakt. Nachtr., : 117-119, obr., 1903
Anisitsii podle prof. dr. Anisitse z Paraquaye.

 

Popis
Tělo
rostlina solitérní, jen vzácně odnožuje, v mládí kulovitá, později krátce sloupovitá, asi 50-100 mm vysoká a 70-100 mm v průměru, leskle listově zelená, zaoblená, vrchol ponořený, s nemnohými hrbolky, holý. Žeber 8-12, oddělená ostrými brázdami, 15-20 mm vysoká, mělkými příčnými brázdami rozložena v hrboly, na bázi zhraněnými, mírně protaženými. Areoly 10-20 mm od sebe vzdálené, 4-5 mm dlouhé, eliptické, trochu prodloužené přes svazek trnů, holé nebo s vločkovitou, bílou vlnou. Trny 5-7, nerozlišitelné na okrajové a středové, horní obyčejně delší, až 60 mm dlouhý, všechny trochu hranaté, na bázi nepatrně ztloustlé, šikmo odstávající, nepravidelně zahnuté, tlumeně bílé.
Květy
početné z mladých areol kolem vrcholu, 40-50 mm dlouhé, nálevkovité, 40-50 mm v průměru. Vnější okvětní lístky protáhle vejčité, špičaté, zelenobílé, se špinavě šedofialovým hřbetním proužkem. Vnitřní okvětní lístky úzké, kopisťovité, špičaté, ohrnuté nazpět, čistě bílé. Semeník válcovitý, úzký, 15 mm dlouhý a sotva 5 mm v průměru, zelenavý, trubka pokryta širokými, tupými, zaoblenými, holými šupinami. Tyčinky skloněné dohromady, bílé, prašníky světle žluté až hnědožluté, čnělka bílá se 7 roztaženými, bílými, paprskovitými bliznami, které přesahují nebo nepřesahují prašníky.
Plod
vřetenovitá, červená bobule se šupinami, 10 mm v průměru, 25 mm dlouhá.
Semena
velmi početná, malá, sotva 1 mm dlouhá a široká, téměř kulovitá, se širokým pupkem, testa světle hnědá, velmi hustě zrnitě tečkovaná.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Paraquay, Rio Tigatiyami.

 

Pěstování
Ve velmi lehké, písčité zemi, mírně kyselé reakce. Vyžaduje v létě dostatečnou vlhkost. Přezimování v suchu při teplotách kolem 10 stup.C. Na jaře a v létě je třeba chránit před prudkým sluncem. V případě potřeby se používají pro roubování podložky Trichoc.jusbertii nebo T.spachianus. Rozmnožování semeny nebo případnými odnožemi.
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.

 

Poznámky
Ochotně kvetoucí druh. Dlouhý čas byl nezvěstný a také chyběl ve sbírkách. Teprve ve třicátých letech byly rostliny znovu dovezeny. A.Berger se domnívá, že jsou hybridního původu. W.Andreae, v jehož sbírce byly uloženy originální rostliny, zjistil, že potomci z pohlavního množení jsou konstantní. Druh se podobá G.fleischerianum a odlišuje se od něj jen tvarem žeber, počtem trnů a barvou květů.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae III, : 1779-1780, obr., 1959
Britton et Rose, The Cactaceae III, : 159, obr., 1922
Krainz H., Die Kakteen, : CVIe, s obr., 1956
Schumann K., Monatschr. für Kakteenk., : 183, 1900
Werdermann E., Blühende Kakteen u. a. sukk. Pfl., tab. 62, obr., 1933

 

Autoři
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.
Rostlina je umístěna ve sbírce Karla Crkala.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a osm