Název
ASTROPHYTUM ASTERIAS (Zucc.) Lem.
 

Taxon
Astrophytum asterias (Zuccarini) Lemaire, Cactés 50, 1868
Echinocactus asterias Zucc., Abb. Bayer. Akad. Wiss., München, 4 : 13, 1845
Asterias je rodovým jménem ostnokožců (mořských hvězdic), ke kterým byla rostlina připodobněna.

 

Popis
Tělo
stonek zploštěle polokulovitý, 20-30 mm vysoký (v kultuře i vyšší), až 150 mm široký, s propadlým vzrůstným vrcholem, pokožka tmavozelená, s nepravidelně rozmístěnými vločkami bílé vaty; žeber zpravidla 8, rovných, nízkých a plochých, zářezy mezi žebry ostré, hrany žeber nezřetelné. Areoly kruhovité, vystouplé, bez trnů, pokryté bělavou plstí. Trny zcela chybějí.
Květ
až 50 mm dlouhý a stejně široký, květní lůžko pokryté úzkými špičatými šupinami a bělavou vlnou; šupiny plynule přecházejí v okvětní lístky, které jsou dlouze kopinaté, zašpičatělé, žluté, na bázi červené; tyčinky žluté, čnělka asi 2 mm široká, žlutá, blizna 6-8laločná, nažloutlá.
Plod
měkký, rozpadající se anebo zasychající, bělavý až narůžovělý.
Semena
mušlovitého tvaru, až 2,5 mm velká, testa lesklá, černá.

 

Variety
A.V.Frič dovezl ve dvacátých letech tohoto století větší počet rostlin z přírody. Z tohoto sběru ve svém katalogu rozlišoval:
var.roseiflora
var.multipunctata
var.seminudum
var.nudicarpum
Z taxonomického pohledu dnes považujeme tato jména a jimi označené taxony za bezvýznamné,protože se nepochybně jednalo o výběr různých morfotypů jediné přírodní populace, a tedy o zcela přirozenou variabilitu populace v přírodě. Z jižního Texasu byla později dovezena poněkud odchylná forma s výraznějšími hranami žeber a s menšími květy, a jako "texaská forma" je některými pěstiteli rozmnožována v izolovaných liniích. Pěstitelé a šlechtitelé během více než 50 let vypěstovali řadu kultivarů, jak křížením s jinými druhy, tak i selekcí mutací s umělým množením in vitro. Stabilizovali např zcela holé formy (bez vloček), Formy s čistě žlutými květy, anebo naopak hustě vločkované formy apod. Pozornosti se v současné době těší japonské miniaturní kultivary s krásnými mozaikami výrazných vloček.
Přírodní populace jsou ovšem v podstatě jednotné a žádné variety nebo formy nelze odlišit.

 

Výskyt
Rozšíření je omezeno na stát Tamaulipas a stát Texas v USA. Jako jediný druh rodu roste východně od hřebenů Siera Madre Oriental, na nízkých pobřežních pahorcích v nadmořské výšce 100-200 m, kde obývá kamenité náplavy slepené jílem, většinou pod keři nebo mezi travinami aj. rostlinami. Srážky v této oblasti se pohybují zhruba kolem 400 mm za rok. Nejznámější naleziště leží mezi osadami Liera a Estanción Calles v Tamaulipas, kde i dnes lze nalézt velké množství jedinců.

 

Pěstování
A.asterias je nejchoulostivějším druhem rodu. Vyžaduje minerální substrát, nejvhodnější je pěstování v různých drtích. Vyžaduje nepravidelnou, občasnou zálivku. V našich podmínkách lze doporučit maximum slunečního záření a teploty v době vegetace nad 30 stup.C. Zimujeme v naprostém suchu, při teplotách nad 10 stup.C. Množíme výsevem semen. Růst semenáčků je však pomalý a roubováním klíčenců na podnože rodu Echinopsis růst a vývoj značně urychlíme.

 

Poznámky
Astrophytum asterias bylo objeveno Karvinskym již v roce 1843, dovezeno do Evropy a zde popsáno. Původní materiál se nezachoval a naleziště nebylo známo. Rostliny byly opětovně nalezeny mexickými sběrateli po 8 letech a teprve A.V.Frič je v Mexiku rozpoznal, určil a opětovně v roce 1923 dovezl do Evropy. Naleziště v Mexiku byla vydatná a nejrůznější sběratelé a obchodníci s kaktusy dováželi tisíce importů, a tak zprvu velmi vysoká cena těchto zvláštních kaktusů rychle klesla.
Již před druhou světovou válkou se tento druh podařilo množit výsevem a roubováním klíčenců na Echinopsis a během krátké doby se A.asterias rozšířilo do mnoha sbírek. Pro svůj silně redukovaný, kulovitý a beztrný vzhled stonku náleží k nejpodivnějším kaktusům vůbec a stále náleží k hledaným a také cenným kaktusům.
Naleziště v přírodě jsou obtížně dostupná a rostliny se v mozaice stejně zabarvených oblázků hledají nesmírně namáhavě. Snad proto je tento druh považován za ohrožený vyhubením.

 

Literatura
Říha J., Šubík R., Kaktusy 78, 14 : 101-106, 1978
Sadovský A., Schütz B., Die Gattung Astrophytum, 1979
Schütz B., Fričiana 76, 1984
Wery H., Kakt. und and. Sukk., 35 : 14, 1984

 

Autoři
Text: Bohumil Schütz a Jan Říha.
Rostlinu ve vlastní sbírce fotografoval Bohumil Schütz.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

spurná Dana (2008-06-12 21:02:04)
mám vysto velké množství astrophyt, asi 35 druhů. Ted jsem přepykírovala nějaké semenáčky do krabiček. Mám je už nechat volně a nebo je mám zase uzavřít pod víčko. Chodím se na ně dívat 3x denně, střežím je jak oko v hlavě.
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a sedm