Název
ACANTHOCALYCIUM KLIMPELIANUM (Weidl. et Werd.) Backeb.
 

Taxon
Acanthocalycium klimpelianus (Weidlich et Werdermann) Backeberg, in Backeberg et Knuth,`Kaktus ABC, p. 225, 1935
Echinopsis klimpeliana Weidlich et Werdermann, Zeitschrift für Sukkulentenkunde, 3 : 175, 1927
Druh byl pojmenován podle Georga Klimpela, pěstitele kaktusů v Berlíně - Mahlsdorfu.

 

Popis
Tělo
ploše kulovité, 80 mm široké, temeno mírně snížené; epidermis tmavozelená. Žeber asi 19, přímá, 10 mm vysoká, v místě areoly mírně snížená; areoly kruhovité až eliptické, 5 mm široké a 6 mm dlouhé, mladé areoly s bohatou žlutavou plstí, později zčásti mizí, na nejstarších areolách úplně. Okrajových trnů 6-8, někdy i 10, nestejně dlouhé, nejdelší až 20 mm dlouhý; středové trny 2-3, ale také jen 1 nebo i 4, nahoru a dolů mířící, nejdelší 20-25 mm dlouhé, všechny trny šídlovité, přímé, šedé s hnědou špičkou, později celé šedé.
Květy
nálevkovité, 30-40 mm dlouhé, až 50 mm široké, trubka světle zelená, s malými úzkými šupinami, bílými vlasy a žlutými tuhými štětinami; vnější okvětní lístky úzké, nazelenalé; vnitřní okvětní lístky kopisťovité s jemnou špičkou, čistě bílé; tyčinky ve dvou sériích, první ve spodní části trubky, druhá na okraji jícnu velmi početná, nitky bílé, prašníky žluté; čnělka 5-12 mm dlouhá, bílá, sedmiramenná blizna žlutavá.
Plod
kulovitý až vejcovitý, 20 mm široký, se šupinami, vlasy a štětinami jako trubka, zelený.
Semena
kulovitá, 1,5 mm dlouhá a šíroká, černá.

 

Variety
Variety a formy nabyly popsány.

 

Výskyt
Rostliny byly sbírány v Argentině v provincii Cordoba ve výši kolem 1000 m n. m..

 

Pěstování
Pěstování v běžných podmínkách nedělá větší problémy. Při dostatku světla a v dobře větraném skleníku vytváří mohutné trny a bohatě kvete. Zimování velmi chladné, nejvýše kolem 10 stup, C, protože se rostliny při vyšší teplotě snadno dostávají do vegetace. Výsev je snadný a semenáčky rychle narůstají. V letních vedrech nastává stagnace v růstu a při nevhodné zálivce může dojít k hnilobě.

 

Poznámky
Spolu s Acanthocalycium patří k nejčastěji pěstovaným druhům rodu. A.violaceum a A.klimpelianum jsou blízce příbuzné a liší se především barvou květu. Dnes je rod Acanthocalycium řazen některými autory jako podrod rodu Echinopsis. A.V.Frič v roce 1935 pro tento rod použil neplatné jméno Spinicalycium.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae 3 : 1369, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 57, 1976
Říha J., Král J., Kaktusy, 20 : 104-105, 1984

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullman.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a osm