Název
Echinofossulocactus tricuspidatus (Scheidw.) Br. et. R.
 

Taxon
Echinofossulocactus tricuspidatus (Scheidw.) Br. et. R. - The Cact., III, 117, (1922)
Echinocactus tricuspidatus Scheidw., Allg. Gartenztg., 9, 51, (1841).
E. melmsianus Wegen. - E. phyllacanthus tricuspidatus Först.
Stenocactus tricuspidatus (Scheidw.) Berg., Kakteen, 249, (1929).
Echinofossulocactus tricuspidatus v. longispina H. Bravo.

 

Popis
Původní latinský popis:
"E. válcovitý, mnohožeberný, zelenorezavý; temeno pupkovité, bledě žluté; žebra zvlněně kadeřavá, kolem areol ztloustlá; areoly od sebe vzdáleny, s vlnou, později holé; 5 trnů, horní listovitě trojzubý, ostatní jehlovité, odstávající, rovné nebo zpět zahnuté, šedé, špice ohnivá.
b) varieta: trny listovitě stlačené, prostřední trojzubý.
Podle H. Bravo je naleziště tohoto druhu ve státech Querétaro a S. L. P., kde byl sbírán Palmerem v roce 1905 a potom panem Orcutem. V Querétaro byl sbírán pí. H. Bravo.
Paní H. Bravo popsala varietu E. tricuspidatus v. longispina, která má prostřední horní trn dlouhý 5 cm.
Schumannův popis tohoto druhu neodpovídá dostatečně originálu a jedná se zřejmě o jiný druh.
Názory na oprávněnost E. tricuspidatus se neustále mění. Faktem je, že je tato rostlina velmi blízce příbuzná s E. phyllacanthus a zdá se, že je s ním totožná. Je to i proto, že na nalezištích lze nalézt E. phyllacanthus, který má u prostředního horního trnu charakteristický trojzub. V současné době považuje J. Meyrán za E. phyllacanthus v. tricuspidatus (rekombinace však dosud provedena nebyla) rostliny, pocházející z naleziště u Santa María del Río, S. L. P.

 

Variety

 

Výskyt

 

Pěstování

 

Poznámky
Druhová oprávněnost E. tricuspidatus je pochybná a lze jej maximálně považovat za varietu a ještě lépe jen za formu E. phyllacanthus. Rostliny dovezené k nám ing. Hájkem z Meyránových nalezišť v S. L. P. vykazují jen malé rozdíly od E. phyllacanthus, i když je nutno konstatovat, že vývoj semenáčů vykazuje značné rozdíly. Co se týče E. tricuspidatus v. longispinus H. Bravo, která byla nalezena v prostoru San Miguel Allende, jsem toho názoru, že délka trnu je dána podmínkami stanoviště. Podobné rostliny, importované k nám od Schmolla, mají až 10 cm dlouhé prostřední horní trny, avšak tento charakteristický znak není u potomstva stálý. Všechny semenáče vypěstované v několika generacích př. Fleischerem a mnou měly prostřední horní trny v rámci daného popisu. Rovněž charakteristický trojzub není stálý a lze jej pozorovat u menší části semenáčů E. phyllacanthus, vypěstovaných z importních rostlin bez trojzubu, stejně tak jako můžeme pozorovat E. tricuspidatus bez trojzubu u semenáčů vypěstovaných z rostlin s trojzubem.

 

Literatura

 

Autoři
převzato z knihy Jana Pechánka Rod Echinofossulocactus Lawrence


Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a ctyri