Název
PYRRHOCACTUS BULBOCALYX (Werd.) Backeb.
 

Taxon
Pyrrhocactus bulbocalyx (Werdermann) Backeberg, Die Cactaceae, 3 : 1565, 1959
Echinocactus bulbocalyx Werdermann, Blüh. Kakt., p. 136, 1937
Druh dostal jméno podle tvaru květů, které mají cibulovitý tvar.

 

Popis
Tělo
jednotlivé, kulovité, světle šedozelené; žeber 12, tupě zaoblená, příčně nehluboko dělená zářezy. Areoly od sebe vzdálené 15-20 mm, bělošedavé, plstnaté, 7 mm dlouhé. Okrajových trnů 7-11, výrazně jehlicovité až šídlovité, více či méně vzhůru zahnuté, 15-20 mm dlouhé; středové trny 4, postavené do kříže, většinou vzhůru zahnuté, něco přes 20 mm dlouhé, popelavě šedé s tmavou špičkou.
Květy
zvonkovitého tvaru, 40 mm dlouhé; trubka květní 17 mm dlouhá, šupiny na ní šídlovité, světle zelené, bíle vločkované, s početnými, 10 mm dlouhými hnědými štětinami; okvětní lístky přímé, slámově žluté; vnější okvětní lístky ohnuté, slámově žluté; jícen červený; čnělka a tyčinky krémové; nektarová komůrka bledě žlutavá, uzavřená.

 

Variety
Variety popsány nebyly, není pozorována ani výraznější variabilita uvnitř druhu. Rostliny v kultuře jsou uniformní.

 

Výskyt
V původní diagnóze je výskyt směrován velmi neurčitě - do rozsáhlých oblastí severní Argentiny. Jemu velmi blízce příbuzný P.catamarcensis roste v horách u Mendozy, kde vystupuje do výšky až 2500 m n. m., domnívám se, že v těchto (nebo blízkých) oblastech se nacházejí též populace P.bulbocalyx.

 

Pěstování
Jedná se o krásný, pěstitelsky však poměrně náročný druh. Tak, jako argentinské pyrhokaktusy má choulostivé kořeny, tudíž nesnáší dlouhodobější přemokření. Malé semenáčky jsou náchylné na krčkovou hnilobu, lze doporučit preventivní ošetření vhodným fungicidem (Fundazol). Stejně, jako starší rostliny, nesnášejí vlhké a málo větrané prostory.
Pro roubování (které lze doporučit) se jako velmi vhodná, trvalá podložka osvědčil Eriocereus jusbertii. Kultura roubovaných P.bulbocalyx v dobře větraných sklenících či pařeništích je pak zcela bezproblémová, v průběhu vegetační sezóny rostliny bohatě, mnohdy i opakovaně kvetou.
Vyobrazená rostlina byla fotografována ve sbírce autora textu Rudolfa Slaby.

 

Poznámky
Blízká příbuznost P.catamarcensis i jeho značná podobnost k P.bulbocalyx vede i k záměnám obou taxonů. Pokud by se v budoucnosti prokázalo, že je nutné tyto sloučit v rámci jednoho druhu, pak by bylo zřejmě nutné chápat P.bulbocalyx jako varietu k P.catamarcensis.
Blízce příbuzné jsou i další pyrhokaktusy, zejména P.strausianus, P.sanjuanensis a P.dubius.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1565, 1959
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 415-416, 1980

 

Autoři
Vyobrazená rostlina byla fotografována ve sbírce autora textu Rudolfa Slaby.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a osm