| Taxon
Echinofossulocactus coptonogonus (Lem.) Lawr. - London Gard. Mag., 17, 317, (1841)
Echinocactus coptonogonus Lem., Cact. Aliq. Nov., 23, (1838).
E. coptonogonus major Lem.
Echinofossulocactus coptonogonus major Lawr.
Britonrosea coptonogona (Lem.) Speg., Brev. Not. Cact., 11, (1923).
Stenocactus coptonogonus (Lem.) Berg., Kakteen, 244, (1929)
Echinocactus exulpatus Pfeif.
Echinocactus interruptus Scheidw.
|
| Popis
Původní latinský popis:
"Diagnóza: Ploše kulovitý, značně pupkovitý, modrozelený s mohutnými žebry.
Komentář: Brázdy ostré, zakřivené; počet žeber 10 - 14, silných velmi ostrých, u brázd širokých, na hraně mezi areolami v průřezu sekyrkovitého tvaru, zakřivených, příčně zvrásněných; areoly jsou vpadlé, v mládí s bílou vlnou, později holé, s velmi dlouhými trny, podlouhlé; jsou 18 čárek od sebe vzdáleny. Trnů je 5, velmi silných, šedobělavých; prostřední je nejsilnější, protáhlý, velmi zploštělý, l palec dlouhý, často mnohem delší; 2 postranní jsou téměř čtyřhranné, zpočátku směřují vzhůru; 2 spodní jsou nejjemnější, málo zploštělé a kratší."
H. Bravo upřesnila popis takto:
Tělo jednoduché, někdy obrážející, kulovité, lehce zploštělé, 7 - 10 cm vysoké, modrozelené. Žeber 10 až 14, robustních, 1,5 cm vysokých, velmi ostrých. Areoly jsou od sebe asi 2 cm vzdáleny, v mládí s hojnou vlnou. Trny jsou 3 až 5, tlusté, lehce zahnuté, nejdelší jsou 3 cm dlouhé, ploché. Květy jsou 3 cm dlouhé a 4 cm široké; vnitřní okvětní lístky jsou početné, čárkovitě podlouhlé, ostré, purpurové, s bílými okraji; ovarium je fialově hnědé, opatřené menším počtem širokých šupin. Naleziště jsou ve státech Hidalgo, S. L. P. a Zacatecas. Vyskytuje se na rozsáhlé oblasti v Altiplanicie. Roste na plošinách a hřbetech, na vulkanické půdě, zapuštěný a skrytý travou.
|