Název
PARODIA SCHUETZIANA Jajó
 

Taxon
Parodia schuetziana Jajó, Zprávy Československé kaktusářské společnosti, p. 1-2, 1947
Pojmenovaná na počest velké osobnosti československého kaktusářství, JUDr. Buhumila Schütze z Brna (1903), který se zasloužil o záchranu a rozšíření tohoto krásného druhu.

 

Popis
Tělo
kulaté, na temeni poněkud zploštělé, modrozelené, v průměru 100 mm i více, temeno pokryté hustou bílou vlnou; žeber asi 22, souvislých, přímých, asi 10 mm vysokých; areoly blízko sebe, s bílou plstí, v průměru 2 mm. Trny okrajové velmi četné, štětinovité, bílé, odstávající, propletené, až 20 mm dlouhé; středový trn zpravidla jeden, silnější, háčkovitý, asi 20 mm dlouhý, v mládí běložlutý až hnědý, později zbělí.
Květy
vyrůstají z temenní vlny, jsou asi 20 mm dlouhé a stejně široké, zvonkovité, otvírají se jen zpola; jsou karmínově červené, s nádechem do fialova, hedvábně lesklé; tyčinky krátké, nitky červené, prašníky žluté; pestík delší než tyčinky, čnělka růžová, blizna šestiklanná, žlutá.
Plod
ve zralosti suchý, praská kruhovité u báze.
Semena
poměrně velká, černá, lesklá, podlouhlá, na jednom konci tupě zašpičatělá, na druhém s korkovitou strofiolou.

 

Variety
V rámci druhu je P.schuetziana proměnlivá v bělotrnných a hnědotrnných modifikacích; někdy bělotrnná rostlina ve stáří ztmavne a naopak. Rovných středových trnů bývá více, než je v původním popisu uvedeno, a jsou od okrajových obtížně rozlišitelné. Háčkovitý trn se v pozdějším věku srovnává a bývá jen ohnutý. Občas můžeme spatřit květ s růžovou bliznou; příští květy téže rostliny mívají však bliznu opět žlutou. Velice zajímavým jevem, který se při trošce štěstí podaří pozorovat, jsou čokoládově hnědé rozvíjející se květy. Objeví se jeden, ba i více malých hnědých květů, které po 2-3 dnech vyrostou a změní barvu do karmínově červené. Na téže rostlině můžeme vzácně spatřit velký tmavočervený a malý sytě hnědý květ. Pozorovat takový dosud nevysvětlený úkaz je pro každého kaktusáře událostí. Podařilo se to již Buiningovi a také autoru tohoto textu.

 

Výskyt
Rostlina byla objevena H.Blossfeldem, který sdělil jen velmi obecně:Jujuy, Argentina. Znovu byl tento druh sbírán teprve Fr.Ritterem (FR 48), jenž upřesnil, že pochází od Volcan z provincie Jujuy. Rausch uvádí svůj nález R 216 (R 699) z Quebrada de Humahuaca (v níž leží Volcan).

 

Pěstování
Odrostlé rostlinky nečiní potíže a možno je doporučit i začátečníkům. Zaléváme nárazově (vždy až po úplném vyschnutí substrátu) a zásadně podmáčením. Pokropením rostlin bychom smyli bílou vlnu, která tvoří pozadí pro barevné trny a karmínové květy.

 

Poznámky
Historie druhu jistě zaujme. Firma Blossfeld ve svém katalogu z r.1936 nabízela seznam rostlin a semen nasbíraných Harry Blossfeldem na jeho poslední expedici. Pod číslem 0057 byl uveden "Echinocactus spec.nova (Parodia), podobný stuemeri, ale mnohem hezčím otrněním. Měkké štětiny a silnější červený středový trn". Jak vzpomíná Bedřich Jajó, našel se mezi brněnskými kaktusáři jediný člověk, který měl dostatek odvahy, vytrvalosti a lásky k věci, aby se pokusil vypěstovat parodii ze semen. V té době byly totiž parodie množeny výlučně vegetativně; v Kreuzingerově Seznamu z r.1935 najdeme na obrázcích pouze roubovance. Oním odvážlivcem byl Ing. Ryšánek. Vzešlo mu asi 6 či 7 semenáčků, které jako velká vzácnost putovaly mezi brněnské kaktusáře. Byly ihned naroubovány, ale rostly velmi pomalu. Asi po čtyřech letech bylo patrno, že se jedná jistě o evropský unikát. Trvalo dlouho, než se podařilo získat semena. Rostlinky byly totiž mezitím vegetativně namnoženy a sprašování stejného klonu vyznívalo naprázdno. Úspěch měl teprve dr.Schütz, který opylením dvou rozdílných klonů získal dostatečné množství semen. Od r.1947 se ujal množení Z.Fleischer a brzy bylo u něho možno spatřit půl okna pravokořenných semenáčků. Z Brna se P.schuetziana rozběhla do celého Československa a z Československa do světa. B.Jajó popsal svou rostlinu jako P.Schütziana. V souladu s Mezinárodními pravidly botanické nomenklatury (ICBN) je však třeba druhové epiteton psát malým začátečním písmenem; písmena s diakritickými znaménky (ü) se mají přepisovat do latinské abecedy.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1951, tab. 117, 1959; 6 : 3748, 1962
Capponi M., Kakt. und and. Sukk., 27 : 53, 1976
Köhler U., Kakt. und and. Sukk., 15 : 229-230, 1960
Piens E., Cactus (Laakdal, Belgie), 19 : 12-14, 1987
Ritter Fr., Kakteen in Südamerika, 2 : 422, 1980
Šimek A.V., Kaktusářské listy, 16 : 90-91, 1951

 

Autoři
Text: Miroslav Veverka.
Rostliny na snímku jsou ze sbírky autora fotografie, Karela Crkala.
Snímek semen (archív autor): Willy Verheulpen a Jean Lathouwers (Belgie).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a tri