 |
| Ariocarpus scapharostrus
PP 394 |
Už o tom byla zmínka minule. Léto připomíná
podzim, jeden den teplo, dva dny chladno. Až konec srpna je
nadstandardně letní. Co je ale zvláštní – masově kvetou
ariokarpusy. Ne jak je zvykem, tu jeden, tu druhý – a pak
hromadně koncem září a v říjnu. Kvete vždy celá skupina.
Ariocarpus scapharostrus PP 394, který kvete obvykle
mezi posledními. Nyní všech osm rostlin vykvetlo v polovině
srpna. Zvláštní, ovšem alespoň mají kytky více pylu, jen se
jim z prašníků práší. Semena jsou stále vzácná!
 |
| Ariocarpus confusus PP
420 |
Další kvetoucí skupina jsou Ariocarpus
confusus PP 420 (stejná populace má i další číslo: PP 585).
Když si vzpomenu na tu říjnovou parádu na lokalitě u odbočky
na San Dolores směrem na bájné městečko Aramberri, na to jak
hustě se ten svah před deseti lety červenal rozkvetlými
rostlinami, nechce se mi věřit řečem o tom, že už tam ty
kytky nejsou. Možná, že tam opravdu vyhynuly, viděl jsem už
podobně vymřelé populace i jinde, ale pokud tomu tak je,
určitě ze zásoby semen v terénu vyklíčí a vyroste populace
nová, možná i silnější.
 |
| Ariocarpus retusus ssp.
scapharostroides PP 378 |
Podívejte se, jak tato kytka kvete – ty
květy jsou prostě obrovské. Letos vykvetly prvně, takže mně
to hodně překvapilo. Je to Ariocarpus retusus ssp.
scapharostroides PP 378. Rostou kousek od železniční
stanice Las Tablas, která se proslavila hlavně tím, že i zde
z vlaku vystoupil na průzkum okolí sám náš cestovatel
Alberto Vojtěch Frič.
 |
| Parodia sp. |
Hezky mi vykvetla tahle Parodia, ale
jméno nevím. Však mám ve sbírce mimo pár mázatých (okruh
Parodia maassii) tuhle jen jednu. Snad mi někdo z
čtenářů správné jméno poradí?
 |
| Mammillaria oliviae |
Jedna z nejhezčích mamilárek je tato
Mammillaria oliviae. Její velké květy snadno přitáhnou
zraky návštěvníků sbírky.
Stenocactus (Echinofossulocactus)
dichroacanthus ze sběrů Jardy Chvastka (CH 410) – se asi
zbláznil. Normálně kvete na temeni blízko vegetačního
středu. Tenhle si usmyslel, že se odliší, a fakt se mu to
podařilo. No, stává se podobná anomálie i u jiných rostlin,
nedávno jsem dostal fotku podobně kvetoucího gymnokalicia.
Ale je to opravdu jeden případ z tisíce.
 |
| Stenocactus (Echinofossulocactus)
dichroacanthus CH 410 |
Poslední fotka – Thelocactus, který
jsem dostal od nedávno zesnulého kaktusáře z Lipska, pana
Hanse Daniela. Zařadil jsem na jeho vzpomínku tenhle
obrázek, ještě před nedávnem nás provázel po lipských
sbírkách, mnohem mladší než já, a kypící zdravím..., viz
článek v našich novinách
Výlet do
Němec (http://www.cact.cz/noviny/2008/09/vylet.htm).
Ale zpět k fotografii. Mám u ní jmenovku Thelocactus
cv. icamolensis, i přesto, že J. J. Haldův popis
stanovil jméno Thelocactus rinconensis subsp.
icamolensis (2000).
 |
| Thelocactus cv.
icamolensis |
V popisu Halda a Kupčák tvrdí „tyto rostliny
jsou hojné na kopcích v okolí Icamole“. Ovšem na kopcích v
okolí Icamole rostou úplně jiné rostliny, velmi podobné
normálnímu Th. rinconensis, kvetoucí špinavě žlutě.
Je zbytečné spekulovat o tom, zda se jedná o úmyslnou lež
nebo o prostý omyl, pravdou je, že jsou to rostliny hezké,
nejsou podobné ani jednomu z dvou známých červeně kvetoucích
T. rinconensis (freudenbergeri a
palomaensis). Proto mám u těchto kytiček zkratku cv. což
označuje kultivar, a než se tyto rostliny objeví v přírodě a
opraví se popis, tak to také zůstane.
 |
| Coryphantha difficilis,
General Cepeda |
Za měsíc opět nashledanou – Pavel
Pavlíček
|
