Sukulentní bonsaje Jana Gratiase (45)

Haemanthus albiflos Jacq.

Základem této rostliny z čeledi Amaryllidaceae (amarylkovité) je cibule o průměru až 8 cm, která ve stáří odnožuje a s dceřinými cibulemi zůstává ve společném trsu. Má obvykle jen dva listy, ale výjimečně až 6 listů. 

Ty jsou přímé nebo zahnuté, světle zelené a jemně plstnaté, v přírodě (Namibie a JAR) mohou být 10 až 40 cm dlouhé a 3 až 12 cm široké. V kultuře jsou tyto rozměry zhruba poloviční, květenství je hustý nepravý okolík z 25 až 50 drobných květů s výraznými tyčinkami a prašníky. Plod je červená jednosemenná bobule tvaru s tenkou vrstvou oranžové dužniny.

Haemanthus albiflos je již dlouho známá, v kultuře však nedoceněná pokojová rostlina. Její pěstování je nesmírně jednoduché, je to skutečně velmi odolná rostlina snášející až nešetrné zacházení. V současné literatuře je zařazena mezi sukulenty a lze ji doporučit jako vynikající druh pro suché byty, protože jí vůbec nevadí nepravidelná zálivka s dlouhými přestávkami. Nemusí být na plném slunci, dobře roste v jakékoliv propustné zemi a ve vhodné misce působí dosti bizarně. Přezimuje od října do března při 8 až 10 °C při velmi omezené zálivce. Za těchto podmínek prodělá období klidu, po němž následuje období bujného růstu s většími požadavky na vodu a přihnojování. Rozmnožuje se dceřinými cibulemi nebo semeny. Tento druh, je možno bez obav zařadit do skupiny prakticky nezničitelných sukulentů.