 |
||||||||
Bratři Preslové V první polovině 19. století stoupá české národní cítění, které se projevuje i v botanice. V Praze působilo v tuto dobu mnoho známých botaniků, mezi nimi i bratři PRESLOVÉ. Ti se zvláště zasloužili o vytvoření českých názvů pro rostliny např. jednodomé a dvoudomé rostliny, či názvy čeledí Nopálovité, Pryšcovité ap.
Začátky českého názvosloví rostlin začínají v roce 1820, kdy Jan Svatopluk PRESL (1791-1849) spolu s Bedřichem Všehomírem, hrabětem z BERCHTOLDU vydávají dílo „O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář pro lékařem hojiče, hospodáře, lesníky, umělce a vychovatele” (Praha, o 322 stranách). Bratři Preslové vydali mnoho botanických pojednání, o kterých se zde nebudeme rozepisovat, neboť by zabralo spoustu místa. Že však psali o kaktusech a sukulentech i s obrázky dokumentuje např. práce J. S. PRESLA „Počátkowé Rostlinoslowí” z roku 1848 a „Třicet a dwa obrazy k prwopočátkům roslinoslowí”, taktéž z roku 1848.
Počeštěné názvy u kaktusů se však neujaly a každý dnešní kaktusář se nad těmito názvy pousměje. Možná i proto se o publikacích bratří Preslů mezi kaktusáři tolik nehovoří, i když jsou to jedny z prvních českých záznamů o kaktusech. Preslové zpracovávají rostliny došlé do Prahy od různých sběratelů. V letech 1823 až 1835 zasílal např. k popsání rostliny z povodí Amazonky BERCHTOLD von UNGARSCHÜTZ z Plas v Čechách. Už od roku 1796 zasílal různé rostliny i kaktusy, především do Kanálské botanické zahrady, známý český botanik Thaddeus Xaverius Peregrinus HAENKE (1761-1817). Kanálská zahrada v tuto dobu čítala asi 40 druhů kaktusů, zatímco WILDENOW jich tehdy uvádí jen 29 druhů. Výsledky Haenkeho botanických výzkumů nejvíce oceňoval předseda londýnské Královské naučné společnosti Joseph BANKS (1743-1820), který si s Haenkem často dopisoval. Po smrti T. Haenkeho roku 1817 se ztratily i jeho spisy „Flora Mexicana” a Flora Peruviana”. Osud nepřál ani rostlinám, které HAENKE poslal do Prahy. Po smrti hraběte CANALA, zahradu převzal zchudlý Jiří František BUQUOY (1781-1851), který ji jen s námahou udržoval. Její kaktusy postupně vymizely, aniž by je někdo pořádně zpracoval a zahrada byla rozprodána na stavební parcely. V tuto dobu se však už začíná o kaktusy zajímat mladý František SEITZ, možná některé kaktusy zakoupil právě on, avšak žádné doložené zprávy o tom nejsou, my se vše můžeme jen domnívat. Rostliny z pozůstalosti Tadeáše HAENKEHO zpracovával pod dohledem hraběte Kašpara ŠTERNBERKA Karel Bořivoj PRESL (1794-1851). První sešit vychází až roku 1825 pod názvem „Reliquiae Haenkeanae”, jejíž první díl obsahoval 5 sešitů, které vyšly postupně během let 1825-1830. Druhý díl zůstal nedokončen, podařilo se vydat jen dva sešity v letech 1831-1835. K. B. PRESL zpracoval např. čeledi Orchidaceae, Amaryllidaceae, Bromeliaceae, Dioscoreaceae, Saxifragaceae a mnoho dalších, bohužel na čeleď Cactaceae už nedošlo. Dílo přestalo vycházet pro nedostatek financí a nezájmu veřejnosti o tuto práci. V roce 1856 vyšla v časopise Lotos zpráva o prodeji pozůstalosti Karla Bořivoje PRESLA. Jeho herbář obsahoval více než 28 tisíc položek rostlin, z toho 900 ze sběrů HAENKEHO a 500 ze sběrů Hugha CUMINGA. Mino jiné také obsahoval 410 položek z čeledi Euphorbiaceae. Herbář od vdovy Frederiky Preslové zakoupila pražská universita. O Haenkeho a Preslova díla byl ve světě značný zájem, již např. DE CANDOLE v díle „Prodromus systematis naturalis vegetabilis” z roku 1828, použil všechny části Haenkeho herbáře v této knize. Na začátku 20. století projevili o Haenkeův herbář američané. Rostliny z Filipín určil botanik E. D. MERILL. Nejhůře zachované části rostlin z Mexika určil před 2. světovou válkou P. C. STANDLEY. V roce 1968 přijel studoval herbáře K. B. PRESLA do Prahy profesor M. OSCA z university v Limě, který se zajímal o dílo Haenkeových sběrů v Peru. Upozornil tak na to, že jména PRESL a HAENKE jsou ve světě ještě stále známá. Kdo se např. zajímá o pěstování tilandsií, určitě zná popisy těchto rostlin od Presla.
|
