Úspěšnost výsevů je závislá na celém komplexu zásadních podmínek, ať už čistota a správné skladování semen, sterilita výsevního prostředí, výběr přípravků na případné ošetření – fungicidy, růstové hormony i hnojiva na posílení imunity a dobrý vývin semenáčků, správné osvětlení, včasné větrání atd., to vše má velmi podstatný vliv na budoucí vývoj rostlinek v další kultivaci. Záměrně jsem ve výčtu vynechal teplotu obecně, neboť právě správně zvolená teplota, ať už počínaje skladováním semen před výsevem, nebo při procesu klíčení je dle mých zkušeností nesmírně důležitá a významně ovlivňuje intenzitu klíčení, procento klíčivosti a také působí jako přirozená „brzda” při eventuálním napadení embryí semen plísněmi a houbovitými chorobami, které zejména při vyšších teplotách zrychlují svůj vývin a posléze zasažení klíčenci poměrně brzy odcházejí. Mé experimenty na rozsáhlých různorodých výsevech prokázaly i možnost efektivně ovlivnit proces klíčení semen použitím kombinací různých výsevních teplot za účelem dosažení vysokého procenta vyklíčených semen a zároveň s ohledem na eliminaci pozdějších důsledků případného napadení embryí semen vlivem např. předchozího špatného skladování semen z různých zdrojů, nebo infekcí přenesenou z napadených plodů.

Předpokladem dobré prevence vůči napadení semen plísněmi a houbovitými chorobami je nesporně skladování pečlivě vyčištěných semen při nižších teplotách zhruba pod 10 stupňů celsia, nejlépe v chladničce. Zároveň dochází k podstatnému prodloužení životnosti semen a tedy jejich dlouhodobé klíčivosti. Je to jako s potravinami, kdy chlazením prodlužujeme jejich životnost.

V případě, že k samotnému výsevu je využíván zářivkový výsevní kultivátor, je na místě zvážení jeho umístění s ohledem na okolí. Prioritní samozřejmostí je co nesterilnější prostředí a také vysledování okolních teplotních podmínek, aby nedocházelo k prudkým výkyvům, které způsobí spolu s vyhřátými zářivkami přehřátí uzavřeného výsevu a tedy definitivní neúspěch.

Po dodržení důležitých opatření, počínaje zodpovědným přístupem k vlastnímu provedení výsevu a jeho správným umístěním, což bývá právě často podceňováno, přichází na řadu zvolení optimální teploty pro klíčení semen. V mém případě mám v první fázi vyzkoušen univerzální teplotní poměr pro všechny rody kaktusů, který mi spolehlivě hlídá automatika, která je nastavena na rozmezí v době klidu 17–20 stupňů a při osvitu zářivkami 20–24 stupňů celsia, který je volen od 20.00 hod večer do 8.00 hod ráno a to z důvodu stabilnějšího teplotního stavu okolí kultivátoru v nočních hodinách .

Uvedené rozmezí teplot udržuji do doby, než je většina semen vyklíčených a další postup záleží na sortimentu výsevu. Pokud jde o semena mexických rodů, následuje v další fázi zvýšení teploty v době osvitu na 27–30 stupňů celsia (teplota v době klidu zůstává stejná jako v první fázi) z důvodu rychlejšího vývinu vyklíčených semenáčků a také většinou vyklíčí vše ostatní, je to jakýsi další impuls, často velmi efektivní pro některé mexické rody, jako jsou THELOCACTUSY, ARIOCARPUSY atd. Je zajímavé, že opačný způsob volení výsevní teploty v době osvitu ( 28 a více stupňů) má za následek většinou zaražení procesu klíčení a pokud jen něco vzejde, je to většinou napadeno rzí a různými růstovými poruchami a lze minimálně pomoci jen předčasným otevřením výsevu, tedy přísunem vzduchu. Tento přehmat už nelze napravit ani snížením teplot. Vysvětluji si to především vlivem teploty a tím i zvýšenou působností houbových chorob, které se vždy, byť nepatrně, vyskytují ukryty uvnitř semen apod. (ideální způsob sterilizace téměř neexistuje a s kontaminací je potřeba vždy, byť teoreticky počítat). A v této „sauně”, tedy vyhřáté výsevní nádobě, nacházejí plísně a houby ideální podmínky.

Vždy se mi potvrdilo pravidlo o postupném zvyšování výsevních teplot vzhledem k nalezení optimálních teplot pro konkrétní rody a druhy.Záměrně zde uvádím i druhy. Různé druhy od jednoho rodu se nacházejí v rozličných klimatických podmínkách související taktéž s různou teplotou den–noc na jednotlivých stanovištích pravděpodobně vlivem nadmořské výšky .

Tento faktor by mohl mít rozhodující vliv na rozmanitosti výsevních teplot pro různé rody kaktusů. Proto je zde určitá diference optimálních teplot pro mexické a jihoamerické kaktusy. To platí i pro kultivaci větších semenáčů a dospělých rostlin.

Pro jihoamerické rody udržuji výsevní teplotu z první fáze až do úplného vyklíčení. Pak odvětrávám víčka výsevních nádob a zvyšuji teplotu na 27–30 stupňů celsia. Je taktéž zajímavé, že semenáčkům většiny rodů kaktusů od otevření víček až do půlročního stáří vyhovují zhruba stejné kultivační podmínky, ale po prvním přepikýrování zase přichází diferenciace podmínek pro zdravý vývoj semenáčů jihoamerických a mexických rodů.

Velmi zajímavé a často záhadné jsou další zajímavosti a netypické faktory pro náhlé vyklíčení semen, např. několikrát jsem už konkrétní výsev zavrhoval, ale po pokrytí povrchu substrátu řasou najednou došlo k mohutnému vyklíčení semen (Escobaria aj.), nebo po odkrytí víček výsevu se občas objeví zdravý semenáč, který rychle dohoní svým vývinem ostatní rostlinky.

Znovu ale podotýkám, že při překročení výsevní teploty ani tyto abnormality nefungují a pokud je na počátku klíčení semen k dispozici nižší teplota, která je dle aktuálního průběhu postupně zvyšována, je vždy naděje na zdárný proces vyklíčení semen a přirozený vývin semenáčků významněji neohrožují houbovité choroby, bakteriózy či nekrózní změny tkání klíčenců. Proto považuji zvolení optimálních teplot pro skladování a výsev semen za jeden z prioritních faktorů úspěchu při výsevech kaktusů.

Petr Kupčák

Palkovice u Frýdku-Místku