Taxon
Sulcorebutia breviflora Backeberg var. haseltonii (Cárdenas) Diers ex Augustin et al., Sulcorebutia, p. 65, 2000
Rebutia haseltonii Cárdenas, Cact. Succ. J. (US), 38: 143, 1966
Sulcorebutia haseltonii (Cárd.) Donald, Cact. Succ. J. (US), 43: 38, 1971
Weingartia haseltonii (Cárd.) Brandt, Kakt. Orchid.-Rundschau, 3: 95, 1978
Sulcorebutia breviflora Backeb. var. haseltonii (Cárd.) Diers, Kakt. und and. Sukk., 42: 98, 1991 nom.inval.
Varieta byla pojmenována po Scottu E. Haseltonovi, dlouholetém redaktoru časopisu Cactus and Succulent Journal of America, botaniku a sběrateli rostlin v USA a Mexiku.

Popis
Stonek jednotlivý až odnožující, jednotlivé stonky kulovité, později protáhlé, až 170 mm vysoké a 65 mm široké (podle prvotního Cárdenasova popisu jen 10-20 mm vysoké a 50-60 mm široké), přecházející do dlouhého řepovitého kořene; temeno snížené; pokožka zelená až hnědozelené; žeber až 23, rozdělená do 4 mm vysokých a 5-6 mm širokých hrbolů; areoly podlouhlé, 3-6 mm dlouhé a 1-2 mm široké, pokryté šedou plstí. Okrajových trnů 10-12, hřebenovitě uspořádané, 6-15 mm dlouhé, někdy až 25 mm dlouhé a středové až 40 mm dlouhé, světle šedé až bílé, píchavé, se zesílenou bází.
Květy
30-40 mm dlouhé, zhruba stejně široké, v jícnu někdy purpurově načervenalé; poupata nahnědlá, načervenalá nebo nazelenalá; květní lůžko asi 4 mm široké, pokryté 2 mm širokými šupinami; květní trubka vně purpurová, pokrytá 4-8 mm dlouhými šupinami; okvětní lístky světle žluté, kopisťovité, asi 15 mm dlouhé a 4 mm široké, vnější poněkud užší, s purpurovou špičkou; nitky žluté, prašníky nažloutle bílé; čnělka 10 mm dlouhá, světle žlutá, tenká, ramen blizny 10-12, nažloutlá, roztažená, asi 3 mm dlouhá.
Plod
nazelenalý až načervenalý, kulovitý, 4-5 mm široký, pokrytý nahnědlými až načervenalými šupinami.
Semena
1,2-1,4 mm dlouhá, 1,1-1,2 mm široká, hnědočerná, matná, hilum bazální, nepravidelně oválné.

Variety
S. breviflora var. haseltonii je podobně jako ostatní taxony tohoto příbuzenského okruhu dosti proměnlivá v řadě znaků. Délka a uspořádání trnů, velikost květů, zbarvení krycích šupin a do určité míry i odstín květů se liší na různých rostlinách a někdy se mění i na téže rostlině v závislosti na kultuře. K S. breviflora var. haseltonii je některými autory přiřazována jako synonymum také S. caineana s kratšími, více paprskovitě přilehlými trny a užšími, spíše zlatožlutými květy. Zda existující rozdíly při značné variabilitě těchto rostlin umožňují rozlišení na nějaké taxonomické úrovni, ponechávám otevřené. M. Cárdenas popsal svou R. haseltonii podle sběru Cárd. 6222 (ve starší literatuře bývá také chybně uváděno 2622), jako Sulcorebutia breviflora var. haseltonii, případně S. haseltonii, byly označeny sběry HS 144, HS 144a, KA 217, KA 217a, L 315, WR 198, RV 372 a WK 167.

Výskyt
S. breviflora var. haseltonii pochází z bolivijské provincie Arce (departament Cochabamba), z oblasti západně od osady La Viňa z nadmořské výšky 2800 m. M. Cárdenas v prvotním popisu Rebutia haseltonii jako typové místo uvedl Bolívie (departament Cochabamba), provincie Tarata, v blízkosti Rio Caine, 2800 m vysoko, v puklinách červeného pískovce.

Pěstování
S. breviflora var. haseltonii vyžaduje v kultuře obdobné podmínky jako ostatní příbuzné taxony, neliší se svými požadavky ani od sulkorebucií z mnohem vyšších poloh. V době vegetace dostatek slunce, čerstvého vzduchu a nárazová zálivka, v době zimního klidu úplné sucho a teploty pod 10 oC, aby nedocházelo k předčasnému probouzení rostlin. Pěstování ze semen naráží na jejich malou nabídku, bez větších problémů lze rostliny množit také ze vznikajících odnoží.

Poznámky
V prvotním popisu roku 1966 M. Cárdenas uvedl podstatně menší rozměry těla, ale také zřetelně menší květy. Cárdenasovy popisy Rebutia brachyantha (Sulcorebutia breviflora), Rebutia caineana a Rebutia haseltonii se určitě vztahují k blízce příbuzným rostlinám, vzdálenost typových lokalit je minimální a variabilita populací značná, takže vymezení jednotlivých taxonů je problematické.
Kombinaci Sulcorebutia breviflora var. haseltonii publikoval poprvé L. Diers roku 1991. Uveřejnění této kombinace však odporuje pravidlům (ICBN čl. 33.2), protože zde není uveden odkaz na stránku platného zveřejnění basionymu, ale na celý článek.

Literatura
Backeberg C. et Haage W., Das Kakteenlexikon, p. 506, 1977
Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 33, 1976
Diers L., Zur Taxonomie der Sulcorebutien aus dem Rio Caine-Gebiet, Kakt. u. and. Sukk. 42: 74-77, 98-101, 1991
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 79, 1982
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia: a collector's guide, p. 53, 1985
Ullmann J., Sulcorebutia breviflora Backeb., Atlas kaktusů, 4: 59, 1989

Autoři
Text Ota Šída, foto a sbírka Stanislav Stuchlík.