Taxon
Rebutia muscula Ritter et Thiele, Taxon, 12: 29, 1963
Rebutia muscula (Ritt. et Thiele) Backeb.,Descriptio cactacearum novarum, 3: 5, 1963
Malé a protáhlé stonky jsou obaleny hustými měkkými šedivými trny jako myším kožíškem (muskulus = myška).

Popis
Tělo
stonek zelený, zprvu polokulovitý, později protažený, 30-40 mm široký, odnožující; žeber asi 25-40, rozdělených do hrbolků, asi 2 mm vysokých; areoly krátce oválné, s bílou vlnou, 1-1,5 mm dlouhé, asi 2 mm od sebe vzdálené. Trny velmi jemné, rovné, bílé, lesklé, 2-4 mm dlouhé, v počtu asi 50 (na kulturních rostlinách pozorováno jen asi 30 trnů); středové trny nejkratší, od okrajových trnů nerozeznatelné; všechny trny zhruba stejně tenké, do všech úhlů směřující a stonek obalující jako myší kožíšek.
Květy
35 mm dlouhé, v plném rozkvětu 30 mm široké; perikarpel zelený, s malými šupinkami, v jejichž paždí se objevují stopy vlny a asi 10 bělavých vláskovitých štětinek; receptakulum světle olivově zelené, se zelenými šupinkami, drobnými vlásky vlny a ojedinělými měkkými bílými vláskovitými štětinkami; receptakulum srostlé s čnělkou v délce asi 7 mm; jeho volná část asi 6 mm dlouhá, 5 mm široká; nitky a čnělka bělavé; korunní lístky světle oranžově červené.
Plod
5 mm široký, ploše kulovitý, zelenohnědý, se zaschlými zbytky květu.
Semena
asi 1,2 mm dlouhá, 0,8 mm široká, váčkovitá, černá, hrbolkovitá.

Variety
R.muscula vytváří řadu forem, které se odlišují délkou, sílou a hustotou trnů a jejich bělejší či nažloutlejší barvou. Některé z nich mají obchodní jména, jako
var. nivosa,
var. pilayensis aj. Donald rozlišuje dva základní typy, jeden se zeleným receptakulem a bílými trny, druhý s purpurově růžovým receptakulem a hnědými špičkami středových trnů. Jména jim však nedal.

Výskyt
Je to objev F.Rittera z okolí Narvaez, provincie O'Connor, Bolívie (
FR 753). Nálezce uvádí, že jde o vzácný druh, který pozoroval od Narvaez až po San Lorenzo na jih až k Padcaya. Roste ve společnosti příbuzné a hojnější R.fiebrigii, ale v nižších polohách a jen výjimečně s ní vytváří hybridy. Byla nalezena i v provincii Cercado. Dává přednost stinným místům, hlavně vlhkým skalním stěnám podél řek. Ve stejné oblasti a často společně s R.muscula roste i R.robustispina (viz AK 35/1993) a R.heliosa (AK 59/1987).
Kníže ohlásil nálezy R.muscula od Narvaez (
KK 1301 - 2800 m) a od Piedra Larga poblíž Narvaez (
KK 843 - 2800 m;
KK 1151 - 2300 m).

Pěstování
Pěstování R.muscula je stejné jako u většiny rebucií bez problémů. Během vegetace ji můžeme hojně zalévat i hnojit. Koncem července a začátkem srpna zalévání přerušíme. V horkých letních nocích nastává růstová stagnace. Přemokření by mohlo vést ke ztrátě kořenů.
Snímek i text M.Veverka. Rostlina na fotografii je ze sbírky Vlasty Krůtové z Čečelic.

Poznámky
R.muscula má několik blízce příbuzných druhů, s nimiž bývá zaměňována. Všechny mají tenké receptakulum, jehož stěny jsou v dolní části srostlé s čnělkou. Proto bývaly řazeny do rodu Aylostera Speg; dnes jsou však většinou zařazovány do stejnojmenné sekce v rodě Rebutia. Charakteristickým druhem této skupiny je nejrozšířenější a nejdéle známá bolívijská rebutie, R.fiebrigii Gürke. Oproti R.muscula je větší (až 60 mm), zůstává kulovitá, okrajové trny jsou delší (10 mm), stejně jako trny středové (až 20 mm), navíc jsou středové trny nahoře světle hnědé. Jim blízká R.spinosissima Backeb., vytváří odnožováním polštáře, má 5-6 silnějších a tmavších středových trnů a květ je světle cihlově červený. Konečně R.albipilosa Ritt. je rovněž větší (až 50 mm), má řidší a delší okrajové trny (10-15 mm), květy mají kratičké receptakulum (7 mm). Všechny kvetou oranžově či červenooranžově.

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 70-71, 1976
Donald J. D., The Rebutias, Ashingtonia, 2: 181-184, 187, 1975
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 44, 1981
Hillmann R., Rebutia muscula Ritter et Thiele, Kakt. und and. Sukk., 42(12): tab. 35, 1991
Kníže K., KK - Index 1967 - 1987, p. 85-86, 1987
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2: 618, 1980

Autoři
Snímek i text M.Veverka. Rostlina na fotografii je ze sbírky Vlasty Krůtové z Čečelic.