Taxon
Acanthocalycium aurantiacum Rausch, Kakt., und Sukk., 18 : 73, 1968
Jméno druhu vyjadřuje zlatavě oranžovou barvu květu.

Popis
Tělo
neodnožuje, 50 mm vysoké, až 90 mm v průměru, epidermis šedozelená, silně ojíněná. Žeber 10-16, přímá a slabě hrbolatá; areoly 20 mm od sebe vzdálené s bílou plstí, která později mizí. Okrajových trnů 5, někdy 7, tuhé, 30-40 mm dlouhé, přímé a odstávající; středový trn 1; všechny trny bělavé nebo žlutavé, uprostřed růžové s načernalým hrotem.
Květy
vyrůstají z boku a jsou 50 mm dlouhé a široké; olivově zelená až olivově hnědá trubka s hnědými šupinami a vlasy; vnější okvětní lístky oranžovočervené s hnědavým nebo tmavozeleným proužkem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, oranžovožluté s oranžovým, červeným nebo růžovým okrajem; hymen, jícen a tyčinky světle žluté; čnělka zelená, na bázi s hnědým proužkem, blizna desetiramenná, zelená nebo žlutá.
Plod
kulovitý,
Semena
1,5 mm velká, testa lesklá, černá.

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

Výskyt
Typ byl nalezen u Mina Capillitas v provincii Catamarca v Argentině v nadmořské výšce 3000 m. Celý rod roste v severní Argentině od Cordoby až téměř k bolivijské hranici ve středních až vysokých výškách. Roční úhrn srážek na nalezišti je 300-350 mm s výrazným obdobím sucha v dubnu až říjnu. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 9-10 stup. C.

Pěstování
Skupina druhů mezi něž patří A.aurantiacum, A.variiflorum se pěstuje obtížněji než např. A.violaceum, A.spiniflorum apod. Vyžaduje propustný substrát s dostatkem živin, v době vegetace nárazovou zálivku, hojně slunce a čerstvého vzduchu. Při vysokých letních teplotách stagnují jako ostatní vysokohorské druhy. Přezimování, pokud možno, světlé a slunečné s teplotami 5-12 stup. C. Při vyšších teplotách začínají růst a těla se deformují. Pro méně zkušené pěstitele je možno doporučit roubování na tvrdou podložku (Trichocereus spachianus apod.) nebo přechodně na hybridní echinopsis.

Poznámky
Uvedený druh se v našich sbírkách objevuje pod označením sp. FR 148, případně V 148. Rostlinu nalezl a uvedl do sbírek Walter Rausch (WR 148), který ji též v roce 168 popsal. Acanthocalycium aurantiacum je blízce příbuzné s A.chionanthum, někdy je vedeno jako jeho varieta, což bude zřejmě správnější hodnocení.

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 459, 1976
Říha J., Král J., Kaktusy, 20 : 104-105, 1984

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Karel Crkal.